CESTA ZA KULTUROU – MORAVA

Ve dnech 12. – 14. října 2016 se uskutečnila další Cesta za kulturou, tentokrát na Moravu, a to konkrétně do Zlína, Luhačovic a do Brna. Cílem byla především kultura 1. pol. 20. století, baťovský funkcionalismus ve Zlíně, secese Dušana Jurkoviče v Luhačovicích a slavné funkcionalistické památky Brna, ale také tvorba básníka Ivana Blatného či skladatele Leoše Janáčka, jehož život byl spojen s Luhačovicemi i s Brnem.

Morava je úplně jiný svět.
Páternoster v Baťově jednadvacítce se pomalu šine k nebesům až tam, kde bude mít celý Zlín jako na dlani, na dlani Tomáše Bati – „Uf, to je doba.“
Fouká tu a je mi zima, ale za ten výhled to stojí.
Na terase Baťova mrakodrapu čtu mimo jiné větu: „Vidíme, co jsme nikdy neviděli, na co jsme se jen mockrát dívali“ a snažím se vnímat, jestli si jí studenti všimli.
Co chceš, můžeš.
Literatura byla naším mostem do historie, když jsme shlíželi z kdysi tak nesmírné výšky dolů na budovy Baťova impéria.
Když jsme projížděli třídou Tomáše Bati, míjeli jsme jeden cihlový dům za druhým.
Zlínská architektura vás okouzlí.
Sedíme v buse, nás pět, a jedeme do Kudlova podívat se na Gahurovu vilu; nevíme, kde je přesně, ale když ji spatříme, přichází pocit štěstí.
Mluvili jsme o panu Bajajovi, se kterým jsme měli besedu, na které nám ukázal odchod ruských vojáků z Československa.
Ve Zlíně jsme se seznámili se strohým baťovským funkcionalismem, v Brně nás překvapilo propojení historického centra s moderními stavbami a od ruchu měst jsme si odpočinuli v líbezných lázních Luhačovicích.
Unavení po náročném dni ve Zlíně dorazíme do Vizovic na ubytovnu a jsme zvědavi na prezentaci fotek našich kamarádů.
Nesnaž se imitovat Brňáky v Brně.
Výlet se mi celkově moc líbil.
Rozdělili jsme se do skupin, každá dostala přidělenu báseň vztahující se k nějaké stavbě, a když jsme před danou budovou stanuli, předčítali jsme svou báseň ostatním.
Stáli jsme v Brně u katedrály svatého Petra a Pavla a někdo recitoval báseň, která se vázala k Petrovu.
V Brně nemají rádi pražské studenty: „Žádáme cestující s jídlem a pitím, aby vystoupili,“ hlásil řidič šaliny, do níž jsme nastoupili se snídaní.
Brňáci byli překvapivě přívětiví.
Vila Tugendhat byla super, škoda, že jsme se nedostali dovnitř.
Splněný sen, návštěva vily Tugendhat.
Stojíte na ohromném prostranství mezi dvěma funkcionalistickými budovami a jediné, co vám chybí, je prostor.
Za poznáním, za kulturou: dějepisná exkurze byla krásnou hrou s hledáním souvislostí, bez lavic a plnění všedních starostí.
Byla to jízda.

CESTA ZA KULTUROU – JIŽNÍ ČECHY

Ve dnech 21.-23. září 2015 se znovu vypravili zájemci z několika tříd na „Cestu za kulturou“, tentokrát do jižních Čech, konkrétně do Českých Budějovic, Českého Krumlova, Zlaté Koruny a dalších míst. Studenti navštívili několik historických objektů a historických center měst a na příslušných místech četli a rozebírali ukázky z tvorby spisovatelů Jiřího Hájíčka, Jana Čepa, Františka Kožíka či Umberta Eca.

Sedím na terase, která jako by vyčnívala alespoň 5 metrů nad Krumlovem, a shlížím na město. Mám v sobě výborný oběd a je mi zkrátka dobře. Ač jsem tu poprvé a strávil jsem tu teprve den, zjišťuji, že toho o městě vím spoustu. Nejen o zámku, kostele sv. Víta nebo klášteru sv. Kláry, vidím víc než turistické třídy s obchůdky s ručně vyráběnými hračkami. Vím o lidech, kteří se kdysi procházeli pod malebnými červenými střechami a přispívali svou měrou k utváření genia loci tohoto místa. Vidím Josefa Seidela v jeho fotografickém ateliéru. Gabriela de Blonde, jak tvoří fresky na nádvoří zámku. Petra Voka a jeho bratra Viléma z Rožmberka, jak zakončují slavnou éru dynastie Rožmberků. A mnoho dalších.
Cítím se uvolněně, svobodně, a přesto mám hlad po poznání. O tomhle sním denně, když sedím v lavici. Jsem vlastně stále ve škole, řídím se pokyny učitele, studuji – ale dýchám čerstvý vzduch a chodím ulicemi, o kterých si povídáme.
Zbývá ještě tři čtvrtě hodiny do společného srazu. Ve skupince, ve které jsme vyrazili na oběd, se musíme dohodnout, co budeme do té doby dělat. Dohodneme se, že si dáme ještě rychlou kávu, a poté půjdeme do nedalekého parku. Je tam krásný výhled na historické centrum a poměrný klid, takže se můžeme věnovat našemu celodennímu úkolu – psaní povídky. Naším tématem je Egon Schiele, expresionistický malíř, který jednu dobu v Krumlově pobýval. Pak nás čeká společné čtení na nábřeží a další program.
Tak vypadalo jedno odpoledne na našem výletě po jižních Čechách. Kultury v těch třech dnech bylo spoustu. Četli jsme ze tří knížek a účastnili se besedy s Jiřím Hájíčkem, autorem jedné z nich. Navštívili jsme muzeum, zámek, kostel a klášter. Navíc jsme zhlédli dva filmy a prošli centrum Budějovic a Krumlova. Pro mě nebylo ani tak důležité, kde všude jsme byli a kolik jsme toho stihli, jako spíš, že stojným pilířem celé exkurze byla společná diskuze. Bylo zajímavé získávat náhledy spolužáků, kteří šli někdy na věc i z úplně opačného konce. A právě v této konfrontaci, obhajobě a také kompromisu spočívá dle mého pravé poznání.
Moc si tří dní, které jsem v Jihočeském kraji strávil, vážím a budu na ně rád vzpomínat. Zde by bylo na místě poděkovat panu profesoru Bořkovcovi a jeho kolegyním paním profesorkám Girethové a Zemanové a také paní profesorce Sloupové za znatelně promyšlenou přípravu programu, motivaci k diskuzi a šíření dobré nálady. Nejraději se budu vracet asi k čtení Rybí krve na prosluněném břehu vodní nádrže ve vesnici Purkarec. Spojením kvalitní literatury a přírody na místě tak zásadním a symbolickém pro celou knihu vzniklo něco nezapomenutelného. Jako student posledního ročníku se další etapy cest za kulturou pravděpodobně už nebudu moci účastnit, ale přeji nižším ročníkům, aby se jim také dostalo tohoto skvělého zážitku.

-Adam Široký, 8.a-

KULTURNÍ FESTIVAL VE MLEJNĚ

Ve dnech 15. – 17. června 2015 naši profesoři uspořádali kulturní festival VE MLEJNĚ. Na samotu jsme se po cestě vlakem dopravili pěškobusem. Na konci strmé cesty na nás čekal rozlehlý mlýn s překrásnou knihovnou. Tam jsme se usadili a začali řešit zajímavé úkoly z dílny doprovázejících profesorů.
Prvního dne jsme se zabývali poezií a zkoušeli své první verše.
Druhý den byl podle nás nejlepší. Četli jsme různé povídky, byla pro nás připravena zajímavá literární soutěž a odpoledne jsme se vydali na procházku do Myslíva, během které nás vystrašily krávy. Na místě jsme četli prózu Ladislava Stehlíka, který byl vesnicí okouzlen stejně jako my. Na cestě zpátky už jsme se všichni těšili na film, který nás čekal. Ještě před ním jsme si ale zazpívali při kytaře, a tak se nám program trochu natáhl (poznat to bylo hlavně na tom, že někteří pod náporem spánku propásli konec filmu).
Posledního dne jsme se pokoušeli napodobit autory, jejichž díla jsme probírali, a pak už nás čekala jen cesta domů.

-Tereza Ritschelová-

EXKURZE Z DĚJIN UMĚNÍ A LITERATURY DO VÝCHODNÍCH ČECH

Ve dnech 23.-25. září 2014 se vypravili zájemci z několika tříd na „Cestu za kulturou“, tentokrát do východních Čech, konkrétně do Náchoda, Hradce Králové a Rychnova nad Kněžnou. Studenti navštívili několik historických objektů a na příslušných místech četli a rozebírali ukázky z tvorby spisovatelů Josefa Škvoreckého, Viktora Fischla a Karla Poláčka (rodáků z daných měst).