V pondělí 30. října 2023 se oktaváni, a zejména žáci semináře z fyziky, zúčastnili exkurze do hvězdárny Ondřejov. Nejprve se v muzeu seznámili s historií hvězdárny a jejími zakladateli bratry Fričovými. Poté navštívili samotnou hvězdárnu a prohlédli si zrcadlový dalekohled, největší v České republice.

Ondřejovský areál je pracovištěm Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (AsÚ) od roku 1954.

Předmětem hlavní činnosti AsÚ je vědecký výzkum a vývoj v oblastech astronomie a astrofyziky, zahrnující zejména vznik, vývoj, dynamiku a fyzikální vlastnosti hvězd, hvězdných soustav a relativistických objektů, výzkum Slunce, sluneční aktivity a jejích vlivů na procesy na Zemi a v meziplanetárním prostoru, výzkum nejbližšího okolí Země, dynamiky přirozených a umělých těles Sluneční soustavy a výzkum meziplanetární hmoty a její interakce s atmosférou Země.

V Ondřejově se k výzkumu používá největší dalekohled v Česku. Hlavní zrcadlo dalekohledu má průměr 2 metry a celková hmotnost přístroje je bez mála 200 tun. Dalekohled byl od počátku projektován především pro spektroskopii. V současné době je využíván především ke studiu vlastností horkých hvězd (hvězd s povrchovou teplotou nad 10 000 K), vícenásobných hvězdných systémů, výbuchů nov apod.

Oddělení meziplanetární hmoty zkoumá planetky pomocí 65cm dalekohledu(4. největší v ČR). Další oblastí výzkumu je sledování meteoritů pomocí automatických kamer. Mezi lety 1958 a 2006 se ke sledování využíval i meteorický radar, který je umístěný na tzv. radarové louce. V jižní části areálu je také v testovacím provozu plně robotizovaný kontejnerovaný dalekohled Blue Eye se zrcadlem 0,6 m s extrémně rychlým přestavováním v horizontálním i vertikálním směru. Sluneční oddělení provozuje mimo jiné zenitový teleskop, solární spektrograf a dva sluneční radioteleskopy – z nichž nápadná je především desetimetrová radarová přijímací anténa umístěná poblíž přístupové cesty k dvoumetrovému dalekohledu.

Exkurze pohledem studenta 8.c Karla Duška:

Když v roce 1897 zemřel mladší bratr Josefa Friče, Jan Ludvík, tak se právě Frič rozhodl na jeho počest založit hvězdárnu v Ondřejově. Bratři spolu vlastnili továrnu na pražských Vinohradech, kde vyráběli sacharometry, barometry a jiné technické přístroje. Pomocí továrny získali peníze na zakoupení pozemku v roce 1898 a později na výstavbu observatoře. Na desáté výročí vzniku Československé republiky, Josef Jan Frič observatoř daroval Československé akademii věd.

V komplexu astronomického ústavu najdeme historickou budovu s nápisem na fasádě … jsou-li tam žáby taky. Ten odkazuje na kosmické básně od Jana Nerudy, s kterým se Frič znal. Dále máme v observatoři dvě kopule se staršími dalekohledy, tzv. „radarovou louku,“ kde najdeme i desetimetrový radioteleskop, který využívá sluneční oddělení a samozřejmě dvoumetrový Perkův dalekohled, který je největší České republice.

O výstavbě dalekohledu se rozhodlo v roce 1959 a kompletní výstavba i s nainstalováním dalekohledu trvala až do roku 1967. Když byl dalekohled naplánován, patřil mezi deset největších na světě, po jeho nainstalování patřil mezi padesát největších. Dalekohled má čočku o průměru 2 m a celý váží 83 tun. Kopule, která je otočná, má v průměru 21 m a váží 195 tun. Je postavena převážně z izolačních materiálů, aby teplota v oblasti dalekohledu přes den nekolísala. Dodnes je největším dalekohledem v Česku.

Ondřejovská hvězdárna se zasloužila za objevení několikaset asteroidů. Také se může pyšnit tím, že spočítala dráhu přes poloviny známých bolidů, kterých známe lehce přes padesát. Jako první, kdo dráhu bolidu spočítal, byl český astronom Zdeněk Ceplecha. Ten na základě dvou snímků z bolidových kamer spočítal dráhu a odhadl místo dopadu meteoritu Příbram.

Více podrobností včetně virtuální prohlídky najdete zde: https://www.asu.cas.cz/cz/asu/predstavujeme-se