Výstava výtvarných prací studentů Gymnázia Jaroslava Heyrovského – Metamorfózy ( 20 11. – 3. 12. 2023, v přízemí Úřadu Prahy 13 )

Před rokem se přízemí radnice Prahy 13 konala výstava Stodůlky očima kvinty Gymnázia Jaroslava Heyrovského. Studenti prostřednictvím svých výtvarných prací vyjádřili své dojmy z veřejného prostoru v okolí školy, kde parkové úpravy vnášejí do panelového sídliště malebné kousky přírody.

Po roce se studenti opět představují se pracemi, které vytvořili v rámci výtvarné výchovy.

Metamorfózy – komentář k výstavě studentů GJH

Tentokrát jsou tématem metamorfózy, proměny a transformace lidské hlavy v různých pojetích a stylových podobách. Hlava je nejvýraznější část lidské bytosti. V umění odedávna zpracována i jako samostatný objekt. Někteří studenti se inspirovali mytologickou představou Zeleného muže, spočívající zpodobnění mužské tváře obklopené (nebo tvořené) listím. Přestože byl Zelený muž spojován s přírodními božstvy a pohanskými představami o cyklu znovuzrození, nacházíme ho na středověkých stavbách, zejména v kostelech a katedrálách (např. v katedrále sv. Víta, na nároží Prašné brány aj.). Dalším našim inspiračním zdrojem bylo umění z období manýrismu a baroka, kdy se snaha o napodobení viděné skutečnosti prolínala s fantazijními představami a deformacemi reality. Obdobně tomu bylo v případě mnohem pozdějšího surrealismu, kterým byly také inspirovány některé ze studentských prací. Studijní kresbu lebky, která je základem anatomie hlavy, studenti spojili s fantazijním ztvárněním inspirovaným surrealismem. Velká část vystavených studentských prací byla inspirována odvážnými tvarovými stylizacemi a deformacemi lidské hlavy, které můžeme pozorovat již u starověkých civilizací, v domorodém umění Afriky, v neposlední řadě v kubismu a v moderním umění vůbec. Výše uvedené pojetí lidské hlavy zde prezentují zejména studenti 5. a 6. ročníků osmiletého gymnázia.

Samostatnou kapitolu představují plastické studie, které vymodeloval Michal Podrazil během výuky výtvarné výchovy v 5. ročníku osmiletého gymnázia. V jeho případě jsem plán výuky individuálně modifikoval za účelem rozvoje jeho haptických dispozicí, jinak řečeno – sochařského talentu. Michal nejprve modeloval lebku, protože znalost její stavby tvoří základ anatomie lidské hlavy. Poté modeloval dílčí studie jednotlivých částí lidské hlavy – ucho, oko, ústa s částí nosu, celou obličejovou část (masku). Potom modeloval anatomickou studii celé hlavy (bez vlasů), na které si ujasnil celkovou stavbu hlavy a návaznost jednotlivých částí. Následně vymodeloval svůj autoportrét. Ten však během vypalování v peci explodoval.

Výsledky a intence autorů se mohou různou měrou lišit. Důležitý je tvořivý proces a snaha vyjádřit svůj zážitek. Zdařilé práce nadaných jedinců jsou jen přidanou hodnotou. S tímto vědomím zde předkládám výtvarné práce studentů, které vznikly v rámci výtvarné výchovy osmiletého gymnázia.

Jaroslav Krátký, Ph.D.