Ve středu 20.3. 2024 byla pro žáky závěrečného ročníku gymnázia uspořádána v rámci programu
„Fyzikové do škol“ přednáška vedená Ing. Davidem Hlaváčkem, Ph.D. z Fyzikálního ústavu
Akademie věd České republiky. Přednáška nebyla zaměřena výhradně na fyzikální stránku
problematiky kvantové fyziky, ale její součástí byly i historické přesahy a filosofické důsledky
studia kvantové fyziky, neboť, jak již z názvu vyplývá, byla určena pro šířeji zaměřené publikum.
Pan David Hlaváček nejdříve vše uvedl, zdůraznil v jakých měřítkách se kvantová fyzika
pohybuje. Následovala část, jež byla rozdělena na dvě období, která byla pro vznik a vývoj
kvantové fyziky zásadní, tj. roky 1900 – 1925 a 1925 – 1927. Do těchto dvou etap byli zařazeni
fyzikové, kteří v nich působili a významně ovlivnili vnímání fyziky. Opomenuti nebyli vědci jako
Max Planck, Albert Einstein, Werner Heisenberg či Erwin Schrödinger. Větší pozornost pak byla
upřena na práci Wernera Heisenberga a jeho relace neurčitosti. Teoretický výklad byl zpestřen
několika vtipy s touto tematikou. Na závěr nebyl vynechán ani přínos kvantové fyziky, její použití
v běžném životě.
Po celou dobu prezentace přednášející poukazoval na zajímavosti, ilustroval příklady graficky
a uváděl i cizojazyčné (zejména anglické) výrazy termínů, které zmiňoval, aby byli žáci schopni je
jednodušeji posléze najít. Konečně uvedl také některé vhodné publikace, které mohou zájemcům
posloužit jako rozšiřující materiál k lepšímu pochopení kvantové fyziky.
Přestože se tedy přednáška týkala hlavně kvantové fyziky, své si v ní jistě našli i posluchači
věnující se například humanitním vědám, a pokud nikoli, byla jistě přínosem alespoň pro žáky
maturující z fyziky
„Fyzikové do škol“ přednáška vedená Ing. Davidem Hlaváčkem, Ph.D. z Fyzikálního ústavu
Akademie věd České republiky. Přednáška nebyla zaměřena výhradně na fyzikální stránku
problematiky kvantové fyziky, ale její součástí byly i historické přesahy a filosofické důsledky
studia kvantové fyziky, neboť, jak již z názvu vyplývá, byla určena pro šířeji zaměřené publikum.
Pan David Hlaváček nejdříve vše uvedl, zdůraznil v jakých měřítkách se kvantová fyzika
pohybuje. Následovala část, jež byla rozdělena na dvě období, která byla pro vznik a vývoj
kvantové fyziky zásadní, tj. roky 1900 – 1925 a 1925 – 1927. Do těchto dvou etap byli zařazeni
fyzikové, kteří v nich působili a významně ovlivnili vnímání fyziky. Opomenuti nebyli vědci jako
Max Planck, Albert Einstein, Werner Heisenberg či Erwin Schrödinger. Větší pozornost pak byla
upřena na práci Wernera Heisenberga a jeho relace neurčitosti. Teoretický výklad byl zpestřen
několika vtipy s touto tematikou. Na závěr nebyl vynechán ani přínos kvantové fyziky, její použití
v běžném životě.
Po celou dobu prezentace přednášející poukazoval na zajímavosti, ilustroval příklady graficky
a uváděl i cizojazyčné (zejména anglické) výrazy termínů, které zmiňoval, aby byli žáci schopni je
jednodušeji posléze najít. Konečně uvedl také některé vhodné publikace, které mohou zájemcům
posloužit jako rozšiřující materiál k lepšímu pochopení kvantové fyziky.
Přestože se tedy přednáška týkala hlavně kvantové fyziky, své si v ní jistě našli i posluchači
věnující se například humanitním vědám, a pokud nikoli, byla jistě přínosem alespoň pro žáky
maturující z fyziky